Výstava Gustav Vacek

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Kdo byl Gustav Vacek?

Jedním z význačných umělců narozených v Červeném Kostelci je Gustav Vacek (Watzek). Narodil se 21. srpna 1821 v čp. 44, naproti kostelu, v rodině zámožného červenokosteleckého kupce Františka Vacka.

Mládí a studia Gustava Vacka

Od roku 1827 do roku 1830 chodil do kostelecké farní školy, v letech 1830–1832 do německé školy v Broumově, v letech 1832–1836 byl žákem broumovského klášterního gymnázia. V letech 1835–1840 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Byl žákem Františka Tkadlíka (1786–1840). Po jeho smrti studoval, pravděpodobně soukromě, v ateliéru Kristiana Rubena (1805–1875).

Profesor František Tkadlík byl skvělý kreslíř a vyznavač nazarenismu (uměleckého směru čerpajícího z náboženské tematiky a inspirujícího se uměním středověku a rané italské renesance), žáky vedl k přesné kresbě a ukázněné kompozici. Profesor Kristian Ruben, autor historických obrazů, vštěpoval studentům zásady romantismu. Oba malíři si zřejmě talentovaného adepta akademického malířství oblíbili, neboť Tkadlík si jej vybral ke spolupráci na obrazech pro kostely v Kostelci nad Orlicí a Rychnově nad Kněžnou a pod dohledem Rubena později namaloval, mimo jiné, obrazy pro kostely v Hluboké nad Vltavou a ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna.

V druhé polovině roku 1837 a na počátku roku následujícího se mladý adept akademického malířství Gustav Vacek v Kostelci zřejmě setkával s budoucí významnou českou spisovatelkou Boženou Němcovou. Setkání na něho hluboce zapůsobila. Vackův údajný dívčí portrét spisovatelky zaujímal významné místo na stěně pokojíku malířova domu. Když vyšla v roce 1856 Němcové povídka Chudí lidé, pro niž byla inspirována svým nedlouhým pobytem (září 1837 – duben 1838) v Červeném Kostelci, v domku kupce Hůlka poblíž náměstí naproti faře, nakreslil Vacek a až do své smrti pečlivě opatroval kresbu Hůlkovy (v povídce Hlouškovy) rodiny u stolu pod oknem s výhledem na kostel.

Gustav Vacek rád a často cestoval. Už během studií prošel například se svým přítelem, pražským kreslířem a mědirytcem Konrádem Wiesnerem (1821–1847), Jizerské hory, později Jiráskův kraj (včetně Broumovska) a Sudety. V následujících letech podnikal cesty za významnými uměleckými sbírkami, důkladně se seznamoval s díly světoznámých obrazových galerií, tvořil kopie děl slavných malířů. Roku 1850 pobýval ve Vídni (vydal se tehdy i do Alp), v letech 1854 a 1855 v Mnichově, v roce 1857 v Drážďanech a Berlíně. Studijní cesty ho přivedly i do Paříže, kde byl kratší čas žákem Gustava Couberta. Aby pronikl do tajů malby vlámského malíře Anthonya van Dycka, zhotovil si údajně dokonalé kopie některých mistrových děl (Neapol a šest portrétů členů rodiny prince Orleánského).

Po studiích na akademii (1836–1844) Vacek žil a pracoval střídavě v Praze a Červeném Kostelci, od konce padesátých let až na výjimky v Kostelci. V rodném městě si dal podle vlastního architektonického návrhu postavit prvním městským stavitelem Hermanem Regnerem výstavný „dům v řeckém slohu“ (čp. 34) a později k němu nechal přistavět zahradní ateliér, „velkou slunnou zahradu za domem dal proměnit ve vkusný anglický park“. V prvním tvůrčím období (do konce padesátých let) se věnoval zejména ztvárňování světských motivů, ve druhém se zabýval ponejvíce tematikou náboženskou a církevní.

Zdroj: web Města Červený Kostelec